„Tenkrát poprvé“ aneb Osobní zkušenost s tantrickou masáží

Tentokrát si prosím přečtěte kratičké povídání jednoho z mých klientů (Vašek, věk 47 let), který se chtěl podělit se svou první zkušeností s tantrickou masáží… s nadšením a povolením jej veřejně sdílím 🙂

Děkuji, že jsem mohl poznat kouzlo a taje tantra masáže! Když jsem se blížil k Vám do maringotky a nějakým tím prazvláštním nedopatřením po vystoupení z auta vstoupil do snad jediné kaluže široko daleko, bral jsem to tak trochu jako znamení, že je stále ještě nějaký ten čas na „ústup“. Něco mi však říkalo, abych překonal oněch asi padesát kroků a vzal pokorně za kliku. Otevřela jste Vy a osvětlila mé zorné pole velmi tajemným úsměvem, který naznačoval mnohé, rozhodně nic, co by mi mohlo jakkoliv uškodit. Vlídné přijetí a teplý čaj v těch sychravých prvních zářijových dnech udělaly velmi dobře mé duši i mému tělu (myslím, že jste potom říkala „Vašemu tělu – Vašemu chrámu“). S radostí jsem zanedlouho poslouchal uklidňující hlas, který se z Vás linul jako řeka a který mi pootevřel „tantrická dvířka“ a plynule mne donesl (ani vlastně už nevím jak) až na mechovou matraci, kde jsem stál uprostřed mnoha svíček, kapradí, oblázků, mechu a muchomůrek jako v Jiříkově vidění (no jo, teprve nyní mi teta Wiki odhalila, co to Jiříkovo vidění vlastně je 😉 ). Čekal jsem malou chvíli na lesní vílu, která se vzápětí objevila a přinášela s sebou osvěžující dech lesa v podobě nenápadné lahvičky, kterou s radostí vlila do nedaleké aromalampy…

Nevím, jestli to bylo tou vůní nebo rukama sametovýma jako mech, ale o pár minut později jsem se již kdesi nadnášel a na mne přitom lehké jako pírko spočívalo tělo lesní víly a vlídně mi dýchalo na ramena… Když už jsem si myslel, že to nemůže být krásnější, položila na mé tělo (ano, ano, na tělo které je chrámem – budu si navždy pamatovat!) první horký ručník a já se zachvěl blažeností… Tady už jsem si opravdu myslel, že to skončí, ale ono to pokračovalo ještě dále, neboť tetelení mého těla jaksi vůbec nepřestávalo. Dobře tedy, abych byl úplně upřímný, tak něžný dotek peříčky nebyl úplně to pravé ořechové, alespoň ne zpočátku, dokud si mé tělo na příval jemných vln tak trochu nezvyklo. Po této kratinké přestávce ale ihned následovalo olejové potěšení a ženský, přitom však dostatečně pevný stisk víliných dlaní, které mi klouzaly po celém těle a já měl dojem, že je tam snad těch víl deset – byla tak šikovná, že se se svými dlaněmi pouštěla hned do několika směrů najednou!

Když jsem pak o několik desítek minut později ležel již na zádech a tajně doufal, že neztropím „velké fopa“, naštěstí jsem si téměř ihned vzpomněl, že mi ta tajemná lesní bytost říkala u šálku čaje cosi o tom, že v tantře vůbec není důležité to, co se děje, protože se to děje takto správně a mi bychom měli setrvávat v této důvěře a naprosto se odevzdat procesu. A tak jsem s klidným svědomím odložil starosti ohledně toho, jestli mi zrovna dnes můj panďulák vypoví službu (jako už mnohokrát s bývalými přítelkyněmi), nebo nevypoví a nechal se vtáhnout do divotvorného dění… A ejhle! Už když na mou hruď víla lila první kapičky oleje a ještě více když svými dlaněmi poprvé mířila po mých stehnech směrem nahoru se stalo cosi zvláštního – temná mračna kobylek pochybností se odvalila a v mé duši vysvitlo cosi průzračně měkkého a teplého…spolu s tímto procesem vykvetlo i to, v co jsem před tím tolik doufal a na co jsem nyní úplně zapomněl. Užíval jsem si doslova každou vteřinu a poctivě přitom dýchal – jakási podivná energie, kterou jsem neznal, se hustá jako mlha zvláštně přelévala směrem nahoru a opět směrem dolů. V tu chvíli mi bylo úplně jedno, co se stane v nadcházejících minutách a naprosto jsem se tomu všemu odevzdal…

Vlastně to nemá žádnou zvláštní pointu, na kterou možná čekáte, protože to bylo zkrátka jednoduše nádherné (a vězte, že těmito slovy náležitě ve svém životě šetřím) a ani nevím, jak jsem to všechno zvládl bez toho, aniž bych ejakuloval (přestože jsem samozřejmě mohl a v prvních chvílích intimní masáže jsem k tomu neměl daleko). Jenže já jsem se rozhodl zakusit, jaké to je, když si onu úžasnou energii ve svém těle ponechám. A jaké to tedy bylo? Nu…asi by to bylo vyprávění na dlouho, protože jsem jen tak tak dojel autem oněch 45 minut domů a musel jsem se položit na postel a nechat to všechno ještě na sebe působit – tančilo to ve mne vskutku zvláštně, jemně, hezky…svítilo to a blikalo a já si ty vzácné chvíle užíval asi ještě necelou hodinu… Poté jsem si sedl k počítači a rozhodl se, že o tom musím chtě nechtě napsat… A tak to tady máte a naložte si s tím, jak je Vám libo 🙂