Můj příběh

Žila byla jedna útulná zeleno-růžová maringotka nedaleko Žamberka v krásném prostředí podorlické polosamoty. A v ní pobývala lesní víla. Protože lesní víla nerada zahálela a chtěla být užitečná a prospěšná lidem, rozhodla se, že jim začne nabízet všechno, co umí a co by mohlo jejich cestu životem o trochu více rozzářit a rozveselit…

Asi tak nějak by to všechno mohlo začít v pohádce, jenže v životě je to vždy o trochu složitější a cesty spletitější. Má cesta k pochopení lidských hlubin začala již na gymnáziu, kdy jsem se rozhodovala mezi pomocí druhým skrze psychologii a sociální a humanitární práci a mezi studiem filosofie. Nakonec jsem dostudovala filosofii a českou filologii na Univerzitě Palackého v Olomouci, přičemž mám za sebou rok a půl nedokončeného studia sociální a humanitární práce. Tehdy jsem ještě toužila pomáhat a zachraňovat celý svět a chtěla zároveň přijít všemu na kloub, teprve až po třicítce jsem zjistila, že světu okolo nepomohu, dokud neuzdravím sama sebe. A že bylo na čem pracovat 😉 

Poprvé v životě jsem tvrději narazila, když jsem se začala seznamovat s druhým pohlavím a mé nitro se tehdy obnažilo a postupně „vydávalo všechny skryté poklady“ nejrůznějších vnitřních zranění, bolestí a programů. Když se zdálo, že se vše začíná stabilizovat, přišla další zkouška v podobě mateřství s dvěma dětmi, které následoval poměrně brzký rozvod s mým tehdejším manželem. Tehdy jsem si začala uvědomovat, že se někde nachází hluboké nepochopení podstaty (přestože jsem vystudovala filosofii 🙂 ) a rozhodla jsem se na sobě začít intenzivně pracovat. 

Bohužel ani u tohoto to neskončilo a já bych nemohla s čistým svědomím říci, že jsem všemu porozuměla. Po dvou až třech letech od rozvodu přišla další, tentokrát snad nejhlubší krize mého života. Všechno se zprvu zdálo velmi nadějné, já se vzpamatovávala z „psychických nížin“ a poměrně úspěšně tvořila jeden podnikatelský i neziskový projekt za druhým a začala rozumět tomuto heslu – téměř vše, po čem toužíme, je na světě možné. Že je něco špatně, jsem začala cítit až poté, co jsem vždy po velmi cílevědomé práci stanula v bodě, kam jsem chtěla dojít, a po velmi krátké radosti jsem chtěla všeho zanechat, jelikož mi to nepřinášelo pocit štěstí. A tak jsem se znovu s vervou pustila do dalšího projektu nebo nápadu, ale síly mi bohužel přestaly docházet, neboť jsem někde uvnitř tušila, že na pomyslném vrcholu mne opět žádné dlouhé štěstí nečeká. Nakonec to všechno vyvrcholilo zhruba v rok a půl trvající krizi, kdy jsem se potácela v depresích a ztrácela naději, že na mne čeká nějaké to místo pod sluncem, kde naleznu svůj smysl života a to, pro co jsem se zde narodila a co bych mohla předat lidem. V této vnitřní krizi mi samozřejmě začaly vysychat všechny zdroje financí a já jednoho dne musela volit, co bude dál. Naprosto uslzená, zmatená a ze všeho zklamaná jsem vnitřně cítila, že mou cestou po tolika letech svobody a kreativity není pracovat v zaměstnaneckém poměru ve firmě, v jejichž cíle vůbec nevěřím a kde vládna pevná hierarchie. Ale protože nebylo zároveň možné ani ihned nastartovat další podnikatelský projekt, zvolila jsem cestu společnice a nabízení sexuálních služeb. Tehdy poprvé jsem si uvědomila, že jsem v bodě, odkud vůbec nevidím za horizont a ani trochu netuším, kam jdu a kam směřuji a co bude s mým životem dál. Paradoxně se mi nesmírně ulevilo. Dokonce se mi ulevilo tak moc, až jsem ze sebe sňala ten věčný a téměř neúnavný pocit jakéhokoliv směřování kamkoliv, a proto mohly postupně odejít i mé smutky a úzkosti. Byla jsem jen „tady a teď“ a začala jsem si ten pocit nesmírně užívat, i přestože jsem tušila, že má cesta nekončí u práce společnice, za kterou jsem se mimochodem přestala velmi záhy stydět. Tehdy poprvé mne vlastně napadlo, jak moc jsem dosud ve svém životě nechávala prostor oním mužským silám, jak moc jsem vždy o něco tvrdě a nelítostně usilovala (byť se to vždy týkalo otázek „jak spasit onen svět“) a jak hodně jsem ztratila kontakt s mou vnitřní ženou, která je radostná, extaktická, neusilující, proměnlivá a tvořivá.

A jelikož jsem tomu všemu nechávala volný průběh a těšila se z toho, co je nyní a zbytečně se nedívala dál, než dokážu vidět (nikdy totiž nevidíme na úpatí kopce za jeho horizont), postupně se do mého života začala vkrádat opět radost a především intuice. Právě ta intuice, s níž tak často ztrácíváme kontakt, jestliže se příliš někam ženeme a dáváme prostor pouze racionální a mužské stránce naší bytosti. A právě díky intuici nyní stojím tam, kde stojím a dělám to, co dělám, a raduji se z toho co je ale i z toho, co mne čeká za dalším horizontem, protože vím, že má cesta nikdy nekončí a že bude ještě pestrá, barvitá a nádherná…

Mou prací již v tuto chvíli nejsou sexuální služby, protože ať jako ženy chceme či nechceme, jsme bytosti silně přijímající a energie mužů do sebe nasáváme jako houby. Jestliže se je však naopak rozhodneme vědomě nenasávat (což musí pro svou ochranu udělat každá sexuální společnice), poté nastane tzv. blok a naše tělo zamrzne. Právě s tímto jsem se setkala jakožto společnice i já (což mi poté komplikovalo i můj osobní sexuální život se současným partnerem, který o mé práci věděl a toleroval ji) a čím dál více jsem toužila se znovu otevřít do svého těla. Zároveň jsem poctivě naslouchala příběhům mých klientů a tušila jsem, že sex je u nich pouhou záplatou na jejich neuspokojivý partnerský či individuální život, a já nechtěla být přirozeně někým, kdo je na této cestě setrvale udržuje. Tehdy vznikla myšlenka, že začnu nabízet rovněž tantrické masáže a tantru vědomě přijmu i do svého života. Po tomto rozhodnutí již nebylo nic jako dřív – postupně se mi opět zcitlivělo tělo a já si poprvé v životě začala sexu doopravdy užívat (mimo jiné třeba proto, že jsem okusila tajemství i hlubokých vnitřních vaginálních orgasmů, které jsem dosud neznala). Navíc jsem se také postupně dostala na cestu sexuální a vztahové terapeutky, která pracuje nejen s duší, ale současně i s tělem, v němž je ukryto mnoho z toho, co nechceme nazírat vědomě duší (zejména naše emoce).

Mým (současným) posláním a zároveň vášní je tedy ukazovat lidem cestu, jak lze žít harmoničtější a o mnoho radostnější život nejen individuálně, ale také v páru. Činím tak zejména prostřednictvím prastaré východní nauky – tantry a dalších více či méně souvisejících tělesných, duševních a duchovních technik a terapií (především skrze jungiánskou psychoterapii a archetypální mýty, skrze práci s tělem a bioenergetiku a mnoho dalších). Pracuji jak s duší, tak také s tělem, jelikož synergická energie skrze obojí je více než dvojnásobnou energií. Ale abych vše naprosto zestručnila – ukazuji ženám i mužům, jak neoddělovat v životě to, co je posvátné a duchovní, od toho, co je ryze světské, sexuální, zemité, tvůrčí a radostné… Protože jen harmonické splynutí obojího nás může učinit doopravdy naplněnými.

Většinou se na těchto stránkách uvádí také přehled vzdělání a nejrůznějších kurzů a certifikátů. Já jsem se rozhodla, že touto cestou jít nechci, protože to vypovídá pouze o tom, co jsme absolvovali, nikoliv o tom, co jsme skutečně integrovali a jací jsme lidé, neřkuli terapeutové. Navíc poté, co jsem se zbavila jakéhokoliv zbytečného usilování, není mým cílem nasbírat co nejvíce certifikátů a diplomů. Má cesta je cestou postupného pokorného učení se a naslouchání od těch, kteří mi mohou osobně a individuálně co předat, i od těch, kteří o svých zkušenostech napsali moudré knihy. Jelikož se neustále vzdělávám jak v sexuologické a tantrické oblasti, tak v technikách práce s tělem, ale i duší, seznam by byl opravdu dlouhý… Nejvíce pak do své praxe integruji tyto přístupy:

  • v oblasti sexuality především tantrickou nauku, taoistické učení a také systém Quodoushka, založený na učení dávných Májů, Olmeků a Toltéků
  • techniky práce s tělem a bioenergetiku (snažím se na člověka nahlédnout jako celek, takže u mne není výjimkou v rámci terapie ani práce s tělem či ukázka a doporučení nejrůznějších bioenergetických cvičení) – více o této metodě v tomto článku
  • dále také v různé míře prvky jungiánské psychoterapie a práce s podvědomím, sny a archetypy, kvantové psychologie, KBT terapie, mindfulness, neurověd, psychosomatiky, ajurvédy, práce s energií, dechem atd. (kteréžto metody vzájemně kombinuji)