… Aneb pravdivý příběh jedné lesní víly – zakladatelky a majitelky tantrických masáží a lesního wellness

Žila byla jedna útulná chaloupka, kolem níž si svou cestu klikatil potůček a okolo které se rozprostíraly „lesní lázně“. V chaloupce pobývala lesní víla, která nerada zahálela a odjakživa chtěla být užitečná a prospěšná lidem. Proto se rozhodla, že jim začne nabízet všechno, co umí a co by mohlo jejich cestu životem o trochu více rozzářit a zpříjemnit…

Asi tak nějak by to všechno mohlo začít v pohádce, jenže v životě je to vždy o trochu složitější a cesty spletitější. Má cesta k pochopení lidských hlubin a začala již na gymnáziu, kdy jsem se rozhodovala mezi pomocí druhým skrze psychologii a sociální a humanitární práci a mezi studiem filosofie. Nakonec jsem dostudovala filosofii a českou filologii na Univerzitě Palackého v Olomouci, přičemž mám za sebou rok a půl nedokončeného studia sociální a humanitární práce. Tehdy jsem ještě toužila pomáhat a zachraňovat celý svět a chtěla zároveň přijít všemu na kloub, teprve až po třicítce jsem zjistila, že světu okolo nepomohu, dokud neuzdravím sama sebe. A že bylo na čem pracovat 😉 

Poprvé v životě jsem tvrději narazila, když jsem se začala seznamovat s druhým pohlavím a mé nitro se tehdy obnažilo a postupně vydávalo všechny „skryté poklady“ nejrůznějších vnitřních zranění, bolestí a programů. Když se zdálo, že se vše začíná stabilizovat, přišla další zkouška v podobě mateřství s dvěma dětmi, které následoval poměrně brzký rozvod s mým tehdejším manželem. Tehdy jsem si začala uvědomovat, že se někde nachází hluboké nepochopení podstaty (přestože jsem vystudovala filosofii 🙂 ) a rozhodla jsem se na sobě začít intenzivně pracovat. 

Bohužel ani u tohoto to neskončilo a já bych nemohla s čistým svědomím říci, že jsem všemu porozuměla. Po dvou až třech letech od rozvodu přišla další, tentokrát snad nejhlubší krize mého života. Všechno se zprvu zdálo velmi nadějné, já se vzpamatovávala z „psychických nížin“ a poměrně úspěšně tvořila jeden podnikatelský i neziskový projekt za druhým a začala rozumět heslu, že téměř vše, po čem toužíme, je na světě možné. Že je něco špatně, jsem začala cítit až poté, co jsem vždy po velmi cílevědomé práci stanula v bodě, kam jsem chtěla dojít, a po velmi krátké radosti jsem chtěla všeho zanechat, jelikož mi to nepřinášelo pocit štěstí. A tak jsem se znovu s vervou pustila do dalšího projektu nebo nápadu, ale síly mi bohužel přestaly docházet, neboť jsem někde uvnitř tušila, že na pomyslném vrcholu mne opět žádné dlouhé štěstí nečeká. Nakonec to všechno vyvrcholilo zhruba v čtyři dlouhé roky trvající krizi, kdy jsem se potácela v depresích a ztrácela naději, že na mne čeká nějaké to místo pod sluncem, kde naleznu svůj smysl života a to, pro co jsem se zde narodila a co bych mohla předat lidem.

Nakonec jsem našla útočiště v tantře a tantrických masážích. Samovolně a bez nějakých větších plánů jsem vědomě přijala tantru do svého života. Po tomto rozhodnutí již nebylo nic jako dřív – postupně se mi opět zcitlivělo tělo a já si poprvé v životě začala sexu doopravdy užívat (mimo jiné třeba proto, že jsem okusila tajemství i hlubokých vnitřních vaginálních orgasmů, které jsem dosud neznala). Navíc jsem se také postupně dostala na cestu sexuální a vztahové terapeutky, která pracuje nejen s duší, ale současně i s tělem, v němž je ukryto mnoho z toho, co nechceme nazírat vědomě duší (zejména naše emoce).

S tantrou se mi nesmírně ulevilo. Dokonce se mi ulevilo tak moc, až jsem ze sebe sňala ten věčný a téměř neúnavný pocit jakéhokoliv směřování kamkoliv, a proto mohly postupně odejít i mé smutky a úzkosti. Byla jsem jen „tady a teď“ a začala jsem si ten pocit nesmírně užívat, i přestože jsem tušila, že má cesta nekončí u tantry a tantrické masérky, za kterou jsem se přestala velmi záhy stydět a začala jsem být na sebe hrdá a začala jsem se přijímat taková, jaká jsem. Tehdy mne poprvé vlastně napadlo, jak moc jsem dosud ve svém životě nechávala prostor oněm mužským silám, jak moc jsem vždy o něco tvrdě a nelítostně usilovala (byť se to vždy týkalo otázek „jak spasit onen svět“) a jak hodně jsem ztratila kontakt s mou vnitřní ženou, která je radostná, extatická, neusilující, proměnlivá a tvořivá.

A jelikož jsem tomu všemu nechávala volný průběh a těšila se z toho, co je nyní a zbytečně se nedívala dál, než dokážu vidět (nikdy totiž nevidíme na úpatí kopce za jeho horizont), postupně se do mého života začala vkrádat opět radost a především intuice. Právě ta intuice, s níž tak často ztrácíváme kontakt, jestliže se příliš někam ženeme a dáváme prostor pouze racionální a mužské stránce naší bytosti. A právě díky intuici nyní stojím tam, kde stojím a dělám to, co dělám, a raduji se z toho co je ale i z toho, co mne čeká za dalším horizontem, protože vím, že má cesta nikdy nekončí a že bude ještě pestrá, barvitá a nádherná…

Naším tantrickým posláním a zároveň vášní je tedy ukazovat lidem cestu, jak lze žít harmoničtější a o mnoho radostnější život nejen individuálně, ale také v páru. Činíme tak s kolegyněmi masérkami zejména prostřednictvím prastaré východní nauky – tantry a dalších více či méně souvisejících tělesných, duševních a duchovních technik a terapií (především skrze jungiánskou psychoterapii a archetypální mýty, skrze práci s tělem a bioenergetiku a mnoho dalších). Pracujeme jak s duší, tak také s tělem, jelikož synergická energie skrze obojí je více než dvojnásobnou energií. Ale abych vše naprosto zestručnila – ukazujeme ženám i mužům, jak neoddělovat v životě to, co je posvátné a duchovní, od toho, co je ryze světské, sexuální, zemité, tvůrčí a radostné… Protože jen harmonické splynutí obojího nás může učinit doopravdy naplněnými.

Většinou se na těchto stránkách uvádí také přehled vzdělání a nejrůznějších kurzů a certifikátů. Já jsem se rozhodla, že touto cestou jít nechci, protože to vypovídá pouze o tom, co jsme absolvovali, nikoliv o tom, co jsme skutečně integrovali a jací jsme lidé, neřkuli terapeutové. Navíc poté, co jsem se zbavila jakéhokoliv zbytečného usilování, není mým cílem nasbírat co nejvíce certifikátů a diplomů. Má cesta je cestou postupného pokorného učení se a naslouchání od těch, kteří mi mohou osobně a individuálně co předat, i od těch, kteří o svých zkušenostech napsali moudré knihy. Jelikož se neustále vzdělávám jak v sexuologické a tantrické oblasti, tak v technikách práce s tělem, ale i duší (a mé kolegyně masérky jakbysmet), seznam by byl opravdu dlouhý… Nejvíce pak do své praxe integrujeme tyto přístupy:

• v oblasti sexuality především tantrickou nauku, taoistické učení a také systém Quodoushka, založený na učení dávných Májů, Olmeků a Toltéků
• techniky práce s tělem a bioenergetiku (snažím se na člověka nahlédnout jako celek, takže u mne není výjimkou v rámci terapie ani práce s tělem či ukázka a doporučení nejrůznějších bioenergetických cvičení) – více o této metodě v tomto článku
• dále také v různé míře prvky jungiánské psychoterapie a práce s podvědomím, sny a archetypy, kvantové psychologie, KBT terapie, mindfulness, neurověd, psychosomatiky, ajurvédy, práce s energií, dechem atd. (kteréžto metody vzájemně kombinuji)

Budu ráda, jestliže k nám na masáže zavítáte. Věřím, že pokud Vás nebudu zrovna moci namasírovat já, namasírují Vás mé stejně sympatické a šikovné kolegyně… Každá z nás „Lesních víl“ jsme originální, proto doporučuji vybírat intuitivně – doporučuji nevybírat pouze podle vizáže, ale i podle sympatií či vyzařování, případně medailonků a recenzí zákazníků pod danou masérkou (více o nás Lesních vílách najdete zde).